Oblečená do závoje tvého světla
dívám se ti do očí,
v náruči, dlaních plných tvého tepla
hlava se mi zatočí.
Zahalená do kapek deště tvého lesa
ústa má se neptají na cestu,
ztracená, s tebou, srdce plesá,
usmívám se, děkuji nebesům.
(verše
ráno nic
dopolene nic
v poledne nic
odpoledne nic
večer nice)