Otevírám okno dokořán,
poslouchám
tvůj tichý hlas, tvůj plán,
větru noční ševelení,
spící svět
v peřinách, jak si lení,
v sněhových nadýchaných,
cítím tvůj dotek,
pohyb po těle tvých dlaní,
polibek na krk,
mžik řas,
zas
neprokoukla jsem
tvůj plánovaný
tah,
ach.
poslouchám
tvůj tichý hlas, tvůj plán,
větru noční ševelení,
spící svět
v peřinách, jak si lení,
v sněhových nadýchaných,
cítím tvůj dotek,
pohyb po těle tvých dlaní,
polibek na krk,
mžik řas,
zas
neprokoukla jsem
tvůj plánovaný
tah,
ach.
(veršenice)
Neměl, kluk jeden, ztratit hlavu a pustit se do šplhání po těch tenkých koncích větviček. By mu došlo, že ho neudrží ... bááác ...
OdpovědětVymazat